2. Povaha Russell teriérů
Různé knihy i články charakterizují Russell teriéry přídavnými jmény, jako: aktivní, pracovitý, hbitý, odvážný, přátelský, ostražitý, nebojácný, živý, podnikavý, inteligentní, sebevědomý až troufalý atd.
Nejdůležitější je vždycky si uvědomit, že Russell teriér je velice aktivní pracovní plemeno a uchovává si tyto instinkty, ať už si jej pořídí člověk aktivní, rodina s dětmi, nebo důchodce. Jeho nebojácnost, sebejistota a vyrovnanost způsobují, že vždy bude myslet svou hlavou a to by si měl každý zájemce o toto plemeno uvědomit! Nemůžete čekat, že si přivedete svého Russella do bytu, nebudete mu věnovat dostatek pozornosti a nepřinese to žádné následky. Pokud máte dostatek času na to, podnikat se svým psem hodně výletů, procházek, dovolených v přírodě, psích sportů, případně s ním docházet na cvičák, můžete začít o Russell teriérovi přemýšlet. Je to velmi energický pes a nestačí, když bude mít dostatek pohybu, je také důležité vést ho opravdu pevně a důsledně, aby nikdy nepocítil, že by mohl mít navrch. Na druhou stranu je velice učenlivý, snaživý, vděčný za každou akci a připravený věnovat se všemu, co mu páneček nabídne. Těchto vlastností se dá dobře využít na cvičišti, kde by se měl každý raslík naučit alespoň základní poslušnosti. Také se tady přiučí sociálnímu chování a lépe pak zapadne do každé psí smečky.
Pozor byste si také měli dát při seznamování svého teriéra s dalším domácím zvířectvem. Ne nadarmo byl kdysi využíván v lovu myší, krys, lišek apod. Téměř vždy se dá naučit, aby respektoval vaši kočku nebo i jiné zvířectvo, ale pak je už na vašem zvážení, zda byste je spolu mohli nechat i o samotě. Mí psi neměli nikdy problém s kočkami, fretkou, králíkem, křečkem, potkanem, sousedovic slepicemi...ale vše se to museli naučit a zvyknout si. Také se může stát, že váš pes bude milovat vaši kočku, ale až uvidí tu sousedovu, vzbudí to v něm úplně jiné pocity a vášně, takže ji přinejmenším zažene na nejbližší strom. Také se jinak bude chovat jedinec a smečka, takže je lepší takovým střetnutím předcházet.
Russell teriér je velmi přizpůsobivým psem a tak snadno navykne novému prostředí a různým okolnostem. Nedělá mu problém přijet někam na návštěvu a ihned se tam cítit jako doma. Je to pes velice společenský a milující svou rodinu, ale i vaše časté návštěvníky. Naši psi každé návštěvě dlouho vysedávají na klíně a užívají si každé pozornosti. Proto podle mého názoru toto plemeno není vhodné k chovu pouze v kotcích. Rádi stráví velkou část dne na dvorku, ale večer už se těší domů, k teplému krbu, na gauč, nebo do postele a na tulení se ke svému pánovi. Velice dobře umí vycítit, když se někdo milovaný cítí špatně a v tu chvíli jsou hned u vás, aby vás utěšili a podpořili. Proto se také tento pes hodí na praktikování canisterapie. Lidé tuto možnost podceňují, když jsem se poprvé ukázala se svou nejstarší fenkou na CT zkouškách, dívali se na nás s úsměvem a ti více znalí se ptali: s takovýmto plemenem na canisterapii? Ano, jsem velmi ráda, že jsem tuto možnost nevzdala a když vidím, jak se dětem líbí pracovat i s malým psem a když mí psi přinesou nějaký pokrok u klienta, jsem velice nadšená a vděčná za jejich povahy.
Všeobecně jsou Russell teriéři vhodní k mnoha typům aktivit.
Aktivity mimo jejich přirozené vlohy k lovu, které jsou jako příklad vhodné pro Russell teriéry:
a) Poslušnost - výcvik poslušnosti musí být velmi důsledný, protože je toto plemeno velmi sebevědomé a také se snadno rozptýlí, ale protože je zároveň opravdu učenlivé, lze ho naučit základním povelům v relativně velice krátkém čase. Také platí, že čím dříve začnete, tím lépe. Vhodnou motivací lze naučit štěně během pár minut nový cvik. Nelze to však samozřejmě přehánět a plést mu hlavu, nové cviky by se měly přidávat postupně a až poté, co chápe a dobře rozumí tomu předešlému. Se svými psy se věnuji poslušnosti a jde jim to opravdu dobře, na malé psy, kteří nejsou na kynologických klubech ještě tak moc k vidění, jsme bývali ve skupince štěňátek vždycky za takové "hvězdičky", protože jsme byli často oslovování, abychom nováčkům ukázali, jak má který cvik správně vypadat. Tomu jde naučit ovšem opravdu jedině vhodnou motivací, velkými pochvalami, ale také důsledností a trváním na splnění povelu. Pokud pes jednou zjistí, že stačí, když poslechne naponěkolikáté, máte zaděláno na problém. A to nejen při výcviku poslušnosti na nějaké zkoušky, ale i hlavně během obyčejného života, kdy je potřeba, aby pes přiběhl na první zavolání, např. když se chce rozběhnout za psem na druhou stranu silnice.
b) Agility - cílem je překonat překážkovou dráhu ve správném směru, pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase. Pro raslíky činnost vhodná proto, že je to velmi baví, jsou rychlí, ale taky je potřeba zvládnout jejich temperament natolik, abyste jim stačili a aby neběželi co nejrychleji na každou překážku co uvidí, ale podle toho, kam je pošlete :o) Pokud však máte svého Russell teriéra dobře zvládnutého a vy jste dostatečně rychlí a zvládáte myslet na několik věcí současně a ještě dopředu, je tento sport pro vás dobrou volbou. My se agility zatím věnujeme spíše rekreačně, snad se časem posuneme někam dál.
c) Speciální výcvik - tomuto výcviku se také říká sportovní a skládá se ze tří částí - poslušnost vedená ke skládání zkoušek, výcvik obran, revíru a zadržení pachatele a výcvik stop. My se věnujeme výcviku obran, spíše z toho důvodu, že to holky opravdu baví, Phoebe se ráda přetahuje a Bublina je na to jak blázen, vždy jančí aby už mohla být na place a myslím, že jí to i opravdu dobře jde. Znám více lidí, které baví s raslíky právě obrany a věnují se jim i přesto, že na zkoušky s obranama malí psi nemohou (nebo jen na některé, či na závodech).
d) Flyball - je spojení 4 skokových překážek, aportování míčku a rychlosti. Není tak fyzicky náročný pro panečka jako agility, protože tady pouze vypouští psa ve správnou chvíli. Závodí dvě družstva po 4 psech a musí se vždy vystřídat neboli "přebrat štafetu" a co nejrychleji přeskočit všechny překážky, vyskočit na desku která vystřelí balonek, chytit ho a donést zpátky opět přes překážky a to v co nejkratším čase. Vítězí družstvo, kterému se rychleji prostřídají všichni 4 psi. Russell teriéři, obzvláště Parsonci s dlouhýma nohama, jsou na tento sport vhodní kvůli své rychlosti a časté "míčkofilii" :o) Bohužel tento sport není dostupný všude, takže je to omezeno dle vašeho pobytu. U nás se flyball necvičí a tak ho známe pouze z vyprávění.
e) Coursing - je terénní dostih, založený na bezprostřední touze psa lovit. Místo zajíce však psi "honí" střapec a snaží se ho ulovit. Tento střapec je na navijáku který ho táhne přes různý terén nebo může být natažen i přes překážky. Běhá se na dvě kola a trať je postavena tak, aby psi prokázali nejen svou rychlost, ale také inteligenci, se kterou návnadě různě nadbíhají a kličkují a s tím spojenou i obratnost a vytrvalost. Tento sport už dávno není pouze pro chrtí plemena, protože se líbí mnoha majitelům a baví mnoho plemen. Russell teriéři jsou díky své rychlosti a touze něco honit či lovit pro tento sport také velmi vhodní. Coursing naše hafany také velice chytil a když čekáme na startu, mohou se zbláznit :o)
f) Plavání/ aportování - vhodný sport pro unavení raslíků, který přitom nezatěžuje klouby, je plavání či aportování z vody či řeky. Plavání se navíc může spojit s dalšími sporty, nějaký rybniček či řeka se najde při procházkách, túrách, nebo i blízko cvičišť, a pes si tak může odpočinout a příjemně se ochladit. My spojujeme plavání v létě snad se všemi aktivitami, vždy se snažím najít psům možost zchladit se, hlavně při běhání na kole, bruslích apod., nebo když jsme někde na akci, kde sedíme dlouho na sluníčku či ve vysokých teplotách. Pro psy existují hračky na nošení z vody, které plavou na hladině, ale nám se nejlépe osvědčil klacík, prtože když uplave v řece, nebo ho psi nedonesou, nemusí ho lovit panička :o)
g) Dogtrekking - Dog-trekking je extrémní kynologickým vytrvalostní sport, při němž jsou překonávány mimořádné vzdálenosti v časovém limitu. Psovod je se psem spojen postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku. V žádném případě však není možno jít se psem navolno a to ani na chvíli. Dogtrekkingové akce jsou obvykle pořádány na 100 a více kilometrů, nejkratší dogtrekking je na 80 km. Jsou buď etapové (různé místo startu a cíle), nebo na časový limit. Při etapovém dogtrekkingu je doporučená délka etapy minimálně 40km. Russell teriéři s dobrou kondicí dlouhé pochody určitě zvládnou, u nás je problém spíš v paničce, ale hlavně v tom, že by mě asi nebavilo mít psy pořád na vodítku.
h) Běh na dlouhé tratě - s raslíky se nemusíte bát vyrazit na kolo nebo brusle, vždycky vás budou ochotně následovat. Já nemám na kole ani košík a vždycky to nějak zvládeme, ovšem musí se zvolit přiměřené tempo a vzdálenost. Také musí být psi opravdu dobře vycvičení, aby se vám či dalším cyklistům nemotali pod kola, nebo nevběhli do silnice. Já své psy naučila povel "nabok" a tak když jede někdo proti nám, nebo když jedeme kousek po silnici, běží ke krajnici a při povelu "k noze" se drží u mě u kola. S Phoebe jsem tak dříve jezdívala často, nyní už bych si to s více psy opravdu neriskla, člověk kolikrát při chůzi nestíhá sledovat, natožtak při rychlejší jízdě. Na kolečkových bruslích je lépe vyrazit dopoledne nebo v době, kdy na stezkách nebývá mnoho cyklistů, bruslařů, kočárků, dětí, rodinek apod. Někteří lidi umí být opravdu protivní, i když jim váš pes nezavazí. Já tak v létě často jezdívám na cvičák, protože je to rychlejší než chůze a zdravější než auto. Libor také psy naučil běhat u čtyřkolky nebo minimotorky Simsona. Jen co holky uslyší zvuk nahozeného motoru nebo klaksonu, už vyletí a začnou nedočkavě štěkat. Opravdu si to zamilovaly. Navíc se s terénními koly dá dostat i na louky nebo lesní stezky, takže pesani nemusí běhat po rozpálené silnici. Tyto vyjížďky spojujeme se častými zastávkami u různých potůčků či rybníčků, kde se psi napijí a ochladí. Nedá se tak jezdit na opravdu dlouhé tratě, protože to je pro ně hodně fyzicky náročné, a je potřeba nechávat je po cestě několikrát alespoň na pár minut odpočinout, ale opravdu je to velice baví a mají skvělou kondičku a krásně vytvarovanou šlachovitou postavu.